JARNÍ ÚNAVA - nepřítel, kterého není radno podcenit

Únava, všeobecně známý pojem, který je svébytně spjat s našimi životy. Únava zcela přirozeně provází náš každodenní život, kdy se jedná o „odměnu“ za naši psychickou či fyzickou práci. S tímto pocitem, můžeme tvrdit, se setkáme pravidelně v průběhu celého našeho života.

Únava tu však není jen tak – v lidském těle hraje významnou, varovnou roli. V podstatě se jedná o ochranný signál, jenž nás varuje před přetížením, kdy v případě neuposlechnutí se následky dostaví velmi brzy. Je limitující při každodenních činnostech či sportovních aktivitách. Adekvátní únava je zcela normální, avšak druhů únavy je nespočet.

Běžná únava je stav, kdy prvním příznakem je kolísání hladiny cukru v krvi. Následné problémy se však liší od člověka k člověku. Můžeme se setkat s bolestí hlavy, svalů. Stejně tak může dojít k mentálním změnám – zmatenost, podrážděnost, nevrlost. V některých případech můžeme mluvit i o vzniku alergií či přecitlivělosti.

Únava nemusí být pouze výsledkem nadměrné zátěže, ale taktéž může souviset s vážnějším tělesným či duševním onemocněním. Naneštěstí, stále více lidí si stěžuje na silnou a dlouhotrvající únavu, kdy klasické postupy již nepůsobí.

 

 

 

VZNIK ÚNAVY

Bohužel, k této otázce je velmi obtížné přiřadit odpověď. Příčiny únavy nejsou dosud jednoznačně objasněny. S jistotou víme, že fyzická únava souvisí s uvolňováním a hromaděním kyseliny mléčné ve svalech. Naopak duševní únava je spojena s vyčerpáním energetických zásob v našem mozku. Z hlediska dnešní moderní vědy je únava vnímána subjektivně – obtížně měřitelná, přičemž se nejčastěji odvozuje od dobře definovaných biologických funkcí.
 

Naneštěstí, stále víme velmi málo o spojení vyčerpání a onemocnění jako nádory, roztroušená skleróza či vysoký krevní tlak. Napříč moderním postupům, stále nedokážeme změřit únavu, jelikož je brána jako projev velmi komplexní. Závěrem je nutné uvést na pravou míru fakt, že odlišujeme únavu fyzickou a duševní, které se však prolínají a doplňují.

 

1. Fyzická únava

- vnímána často jako tíha, slabost, bolest svalů horních či dolních končetin
- svaly mají sklon k třesu a křečím
- projevem je ztráta rychlosti, pokles svalové síly, ztráta jemné koordinace

 

2. Duševní únava
- někdy taktéž pod pojmem „centrální“ ve spojitosti s mozkovým původem
- vnímána jako pocit vyčerpání, zhoršení paměti, ospalost, ztráta koncentrace

 

MÍRA ÚNAVY

 

Únava, respektive její míra je odvislá od mnoha faktorů, jako věk, pohlaví, tělesná stavba, zdravotní stav, trénovanost či aktivní odpočinek. Mimo vnitřní faktory, na míře únavy se podílejí taktéž okolnosti vnější, ať už prostředí pracovní či domácí. Závěrem je nezbytné zmínit taktéž dostatek spánku, vyrovnanost a radost ze života.

 

DRUHY ÚNAVY

1. Protrahovaná únava
- únava trvající delší dobu než 6 týdnů
- bývá signálem pro špatný stav organismu
- důsledek dlouhodobého přetěžování organismu a nedostatečné relaxace

 

2. Chronická únava
- únava trvající déle než 6 měsíců
- působí samostatně na náš organismus či je spojena s obtížemi v podobě bolesti hlavy, kloubů, svalů, s poruchou spánku, paměti či koncentrace

 

PŘÍČINY ÚNAVY

 

- prodělané virové onemocnění, kdy organismus stojí mnoho sil samotný boj s mikroorganismy.
- provází anémii (chudokrevnost) spojenou s nedostatkem železa
- provází onemocnění spojené s chronickými záněty
- provází onemocnění centrální i periferní nervové soustavy
- provází nekvalitní, nedostatečný spánek
- nemoc roztroušená skleróza je provázena těžkou svalovou únavou
- předzvěstí nádorového onemocnění bývá dlouhodobá, chronická únava
- únava provází celou řadu psychických onemocnění a poruch

 

 

2. CHRONICKÝ ÚNAVOVÝ SYNDROM „CFS“

 

Jedná se o „civilizační“ únavový stav, který je označován zkratkou CFS. Mnozí specialisté, případně americké sdružení, využívají zkratku CFIDS, přičemž ve Velké Británii, Austrálii a Kanadě se užívá zkratka ME.

CFS je onemocnění, které je uznáno Světovou zdravotnickou organizací i Centrem pro kontrolu nemocí v USA, a přesto se dnes o něm vedou spory a rozsáhlé diskuze.

 

HISTORIE

CFS je datována do období 20. století, avšak samotný zájem o tuto problematiku se objevuje teprve v průběhu 80. let. Samotnou diagnostiku s příznaky uvedenými níže, je možné dohledat již v 19. století, kdy existují taktéž zprávy mnohem starší. Avšak nebyla objevena lékaři, naopak, nemoc byla objevena samotnými pacienty. Termín CFS – chronický únavový syndrom byl poprvé užit ve 30. letech 20. století v USA. Zvýšený zájem můžeme datovat do roku 1985, kdy jej způsobila tzv. yuppie-flu (nárůst CFS u mladých amerických podnikatelů – tzv. Yuppies). Teprve roku 1987 je založena asociace CFS, čímž zaručuje postiženým sociální ochranu a současně, roku 1988 jsou stanovena diagnostická kritéria. Roku 1993 podepsal prezident Clinton zákon o podpoře výzkumu CFS. Dokonce existuje Den CFS, který je stanoven na 12. května.

 

PROBLEMATIKA NÁZVU

Napříč názvu CFS, existuje mnoho synonym, se kterými se můžeme setkat. Mimo ME či CFIDS, se můžeme setkat s pojmem „low natural killer cell syndrom“ v Japonsku, „vasoregulatory asthenia“ ve Švédsku, taktéž neuromyastenie, chronický EBV syndrom či limbická encefalopatie. V dnešní době existuje 30 synonym.

 

PŘÍZNAKY

Souhrn jednotlivých příznaků je velmi dobře zmapován, avšak původce stále uniká. Základní, zcela nezbytnou složkou pro diagnostiku chronického únavového syndromu je chronická únava – hluboké vyčerpání, pokles výkonnosti a ztráta výdrže. Avšak mimo chronickou únavu se setkáme s dalšími obtížemi – zvýšená teplota, bolest v krku, citlivost mízních uzlin, bolesti svalů a hlavy, poruchy spánku, deprese, špatná koncentrace, poruchy paměti, poruchy vidění, předrážděnost či neklid a úzkost.

 

KRITERIA CFS

Definovat či indikovat CFS není příliš lehké, proto si představíme přístupy specialistů, kteří se této problematice věnovali.

 

1. Holmesova kriteria

 

a) hlavní kriteria
 - únava, nízká výkonnost (pod 50%) trvající déle než 6 měsíců
 - předchozí možné indikace byly vyloučeny lékaři
 

b) vedlejší kriteria
 - zimnice, bolesti v krku, svalová slabost, bolesti hlavy, neuropsychické obtíže, poruchy spánku, myalgie, náhlý vznik obtíží apod.

= aby byla stanovena diagnóza CFS, je nutné mimo hlavní kriteria splnit alespoň 8 z 11 příznaků (vedlejších kritérií) či 6 z 11 a současně byly přítomny 2 objektivní, ověřitelné nálezy.

 

Tento Holmesův systém byl však velmi přísný, a proto ve spojení Centra pro kontrolu nemocí a Národního ústavu zdraví dochází pod vedení Keiji Fukudy ke stanovení upravených kritérií CFS, která byla mírnější, a současně byl stanoven diagnostický algoritmus, jež měl za cíl uvést kroky k určení či vyloučení CFS.

 

2. Fukudova kriteria

a) únava trvající déle než 6 měsíců

b) subjektivní příznaky – bolesti v krku, bolestivé uzliny, bolesti svalů, zhoršení paměti či koncentrace, bolesti kloubů, bolesti hlavy, nedostatečný spánek, neurologické obtíže

 

Volnější výklad CFS charakterizuje CFS: Klinicky zhodnocená, nevysvětlená chronická únava trvalá či stále se opakující, nově objevená nebo v počátku. Únava, jež není důsledkem tělesné zátěže, odpočinek ji významně neovlivní a současně únava omezující dříve dosahovanou úroveň výkonnosti zaměstnání či vzdělání, v osobních či sociálních aktivitách.

Dále je podmínkou: Výskyt 4 a více subjektivních příznaků, jež přetrvávají dobu delší než 6 po sobě následujících měsíců.
Tato kritéria jsou od roku 1994 platná do dnešních dnů, kdy nahradila Holmesova kritéria.

 

VÝSKYT CFS

V dnešní době s jistotou můžeme tvrdit, že CFS je nemoc, kterou je možné diagnostikovat na základě kritérii a skutečně existuje.
Nejčastěji se týká žen do věku 45 let, avšak nejsou vyloučeni ani muži, vzácně postihují i děti. Skupina žen středního věku je ohrožená z důvodů nadměrného vyčerpání v zaměstnání a následně péčí o domácnost. Oproti mnohým názorům, CFS postihuje lidi všech sociálních, etnických i věkových skupin. Většinou jde o lidi pracovité, ambiciózní, na vyšších postech. Údaje jsou však, co se výskytu týče, velmi nepřesné.

 

PŘÍČINY CFS

1. INFEKČNÍ PŮVOD
Připisovat CFS infekčnímu původu je založeno na pozorování lékařů, ze kterého vyplynulo podezření na herpetické viry. Současně, mnohé studie poukazují na zcela nové, dosud neznámé viry. Dosud však nebyla prokázána žádná souvislost. Převažuje stále názor, že virová infekce je spíše následkem než spouštěcím mechanismem.

 

2. IMUNITNÍ PORUCHA
Výzkumy z posledních let potvrzují předpoklad, že významnou úlohu na rozvoji onemocnění má porucha imunity. Avšak tento fenomén je prozatím nepodložen, avšak velký důraz je kladen na odlišnosti v cytokinové síti.

 

3. STRES
Součástí vzniku a rozvoje CFS může být mimo jiné taktéž nadměrný, nezvládaný stres. Tento druh stresu může být škodlivý a nebezpečný pro náš organismus. Právě stres oslabuje náš imunitní systém a právě tento fakt zvyšuje náchylnost našeho organismu k infekčním chorobám.  Můžeme směle tvrdit, že právě fyzický či emoční stres stojí na počátku CFS.

 

4. NÍZKÝ KREVNÍ TLAK
Stejně jako předešlé faktory i nízký tlak souvisí s CFS. Právě nízké hodnoty krevního tlaku mohou souviset s projevy CFS.

S ohledem na předešlý výpis nejčastějších příčin, je nutné shrnout vše do jednoho odstavce. Musíme si uvědomit, že v současné době jako jedna z nejčastějších příčin je považována zatím nespecifikovaná infekce, kdy k stresu a infekci se postupem času přidávají další a další poruchy.

 

DIAGNÓZA

Prvotně je nutné provést kompletní vyšetření, nejčastěji praktickým lékařem. Nutné je podrobné vyšetření, včetně kontroly tělesné hmotnosti, krevního tlaku, teploty a případně EKG a RTG vyšetření spolu s krevním obrazem. Jestliže získá lékař podezření na CFS, pak je nutné provést laboratorní imunologické vyšetření. Samotná léčba CFS je v dnešní době již úspěšná, hlavním problémem je však správná a včasná diagnóza. Nejdůležitějším a základním krokem je vyloučení jiných chorob s obdobnými příčinami jako CFS.

 

LÉČBA

Příznaky chronického únavového syndromu se zpravidla projeví na našem zdraví velmi rychle. Pokud tedy přistoupíme k léčbě, je nutné k pacientovi přistupovat komplexně, tedy s cílem vypátrat příčinu únavy a s posláním o její řešení. Je nutný jak komplexní, tak individuální přístup ke každému pacientovi. Dobu trvání jednotlivých příznaků CFS nemůžeme s jistotou odhadnout, avšak musíme počítat s dobou několika měsíců až let. Stejně jako léčba, dle mnohých studií je pravděpodobnost uzdravení pouhých 50%.
Léčba jako taková je náročná, probíhá na několika úrovních a to s ohledem na průběh a obtíže daného pacienta. „Onemocnění CFS“ je neustále v permanenci výzkumných organizací, které si kladou řadu otázek, na které zatím nenašli adekvátní odpověď.

 

1. LÉČBA ÚNAVY
- nejčastěji v případě únavy saháme po zdroji kofeinu (káva, energetické nápoje)
- mnohem vhodnější je však volit guaranu (výtažek z plodu jihoamerické liány), případně zelený čaj
- další látkou je piracetam, jenž je užívána k lepší psychické výkonnosti či odstranění vyčerpání
- nejdůležitější, biologicky aktivní látkou je koenzym Q10
- nezbytná součást tvorby energie je látka L-carnitin

 

2. LÉČBA INFEKCE
- nutné zahájit neprodleně léčbu na základě výsledků vyšetření
- léčba je náročná na čas i prostředky

 

3. LÉČBA IMUNITNÍ PORUCHY
- léčba je náročná na indikaci, avšak je nutné prostřednictvím medikamentů upravit funkce imunitního systému

 

4. LÉČBA STRESU A JEHO DOPADY NA ORGANISMUS

- vnější okolí klade vysoké nároky na náš organismus
- hranice únosnosti je často přetížena stresem, únavou a vyčerpáním
- v jihovýchodní Číně je v rámci zvýšení odolnosti stresu využíván ženšen

 

5. LÉČBA SPÁNKOVÉ PORUCHY
- spánek, jak jistě víte, je nezbytnou podmínkou pro boj s únavou, přičemž spánek je významnou fází našeho života
- imunita a její celkový stav je ovlivněn celkovou délkou spánku
- pro kvalitní spánek je nutná znalost spánkové hygieny

 

6. LÉČBA PODPŮRNÁ
- léčba příčin je v mnoha případech nedostatečná, je nutné ji podpořit

 

a) Vitamíny
- ideální je doplnit vitamíny a minerály působící antioxidačně a antistresově (C, E, B)

 

b) Minerály
- nezbytné je doplňovat zejména ty minerály, jež jsou často v deficitním postavení – selen, zinek, hořčík a jód

 

c) Železo
- časté u žen i špičkových sportovců, v tomto případě je nezbytné železo doplňovat

 

d) Zinek
- významnou roli ve správném fungování imunity hraje prvek zinek

 

e) Multivitamíny
- doba přeje přípravkům, které v sobě kombinují užitečné vitamíny a minerály
- při volbě přípravku je nutné dbát na ověřené značky a klinické studie

 

f) Dieta
- v případě únavy je nezbytné upravit či změnit stravovací zvyklosti
- nezbytně nutné je věnovat pozornost skladbě jídelníčku – vyváženosti, pestrosti a racionalitě
- vhodné je doplnit stravu čerstvým ovocem, zeleninou, celozrnnými výrobky, mořskými rybami
- dbát na vyvážený poměr živin, bílkovin, cukrů a tuků

 

g) Pitný režim
- nezbytně nutný je přísun dostatku tekutin dle tělesné potřeby a to zejména pramenité vody, šťáv ovocných i zeleninových a minerálních vod

 

 

h) Cvičení
- fyzická rehabilitace a cvičení je součástí komplexní léčby
- nedostatečná aktivita je riziková pro svalovou ochablost a slabost

 

i) Prevence
- možná mnozí z nás vsázejí na nicnedělání, avšak i to ubíjí tělo i ducha
- je nutné dbát na správný režim práce a odpočinku, stejně jako na kvalitní spánek

 

j) Správný životní styl
- široký pojem, jež zahrnuje správnou životosprávu, pestrou a vyváženou stravu, dostatečný pohyb či minimalizaci stresových situací, včetně dostatečné prevence

 

 

3. JARNÍ ÚNAVA

 

Slovní spojení „jarní únava“ není termínem odborným, avšak mezi lidmi se ujal. Napříč stohům popsaných papírů, které jarní únavu přisuzují právě se probouzející přírodě, její definice nám stále uniká.

V dnešní době je často chronický únavový syndrom zaměňován s jarní únavou, avšak jarní únava je mírnějším projevem CFS. Jestliže mluvíme o jarní únavě, pak si musíme uvědomit, že se jedná o zvláštní formu únavy, která je v popředí zájmu jak lidí, tak médií, doprovázená deficitem určitých vitamínů a trvající kratší dobu než 6 měsíců, s ohledem na úpravu stravy. Jarní únava není objevem moderní medicíny, naopak zde byla v jistojistě v dobách minulých, stejně jako tu s námi bude i v budoucnu. Rozhodně není vztažena pouze k jaru, avšak na jaře postihuje mnohem více lidí než na podzim či v létě.

Je nutné si spojit tento fenomén s příčinami, kterým můžeme předcházet, stejně jako je později ovlivnit. Jarní únava je nejčastěji spojena s dlouhým zimním obdobím, s infekčními nemocemi, s nedostatkem vitamínů, s nedostatečně pestrou stravou či fyzickou a duševní zátěží v podobě stresu. Můžeme tedy říct, že jarní únava není specifickým druhem onemocnění, avšak jistá podobnost je na místě. Z pohledu medicíny, jarní únava jako taková nemá číslo diagnózy a tudíž úředně neexistuje. Nicméně již naši předkové projevy jarní únavy znali. Jedním z prostředků, jež je doložen, byla úprava stravování – půsty či užívání zelených výhonků bylinek (listy pampelišky, kopřivy, sedmikrásek či potočnice). Stejně tak užívali bylinné čaje či bylinná vína, zábaly a koupele.

 

S příchodem jara se mnohé mění, lidé se cítí vyčerpaní, malátní, takřka bez energie. Jaro je po vleklé a nehostinné zimě období, které je vítáno s nadšením a optimismem. Na počátku tohoto období však přivítá nás mnoho chorob, jelikož je imunitní systém oslabený dlouhou zimou. Přichází taktéž typická únava, která velmi silně působí na kvalitu našeho zdraví a života. Závěrem, za jarní únavu nemůže jaro, to bychom mu velmi křivdili. Avšak poddejte se jarní únavě, dopřejte svému tělu odpočinek a naplňte svůj kalich energie až po okraj.

 

V rámci „jarní únavy“ je největším rizikem snadná záměna s depresí. Musíme si uvědomit, že „deprese“ je ve vyšších formách smrtelná. Příznaky jarní únavy a deprese jsou velmi často totožné, ne-li shodné. Jedním z rozdílů je fakt, že jarní únava nespadá pod diagnózu, jako deprese. Naopak, pokud mluvíme o depresi, musíme si uvědomit, že se jedná o vážné onemocnění, které negativně působí na lidské myšlení, chování i fyzický stav. Příznakem je prázdnota, neklidný spánek či ztráta chuti k jídlu. Pokud bychom měli srovnat trvání deprese a jarní únavy, příznaky deprese zpravidla trvají déle než 14 dnů, zatímco jarní únava je ohraničena právě 2 týdny. V případě jarní únavy je medikace jednodušší, deprese a její řešení však již není jednoduchá a neobejde se bez lékařské pomoci. Léčba je zpravidla prováděna psychoterapií a užíváním antidepresiv. Mezi typické příznaky deprese řadíme úzkost či smutek, ztráta smyslu života, potíže se spánkem, nechuť k jídlu a nezájem o sex.

 

Další diagnóza zaměnitelná s jarní únavou nese pojmenování syndrom vyhoření, či tzv. „burn-out“. Tato diagnóza má jasné příčiny a stejně tak i příznaky, které pocházejí z oblasti psychické, fyzické i sociální. Stejně jako záměna s jarní únavou, je možné syndrom vyhoření zaměnit taktéž s depresí. Lidé postižení touto diagnózou jsou bezmocní, popudliví, bez chuti k jídlu a velmi často unavení. Mezi psychické příznaky tak řadíme sklíčenost, bezmoc, ztrátu sebekontroly, podrážděnost, strach a pocity prázdnoty a osamění. Fyzické příznaky můžeme taktéž jmenovat – nedostatek energie, chronická únava, svalové napětí, oslabení imunitního systému, bolesti zad, poruchy spánku či ztráta koncentrace a náchylnost k úrazům. Oproti depresi či jarní únavě je tento fakt společný pro oblast práce. Proto je postižen zejména segment lidí, kteří pracují s lidmi – vrcholoví manažeři, lékaři, učitelé, záchranné složky, průvodci apod. Léčba je prostá, upřednostňuje se prevence v podobě pravidelného odpočinku, dovolených a aktivního pohybu.
 

Máme 3 fáze syndromu vyhoření:

a) prvotní nadšení – mluvíme o euforickém stavu, lidé myslí pouze na práci a opomíjejí rodinu i přátele, vyžadují stále více a více úkolů, pouze práce je uspokojuje

b) vystřízlivění – lidé si uvědomují, že práce již pro ně není vše, dostavuje se pocit zmaru a vyčerpání
 

c) frustrace – zcela rozvinutý pocit vyhoření, dochází k vyčerpání organismu a ztrátě snahy a píle

FAKTORY VZNIKU JARNÍ ÚNAVY

Jarní únava je v jednoduchosti způsobena „zimou“. Můžeme tento fenomén považovat za přirozený cyklus, který se formoval po staletí. Zpravidla, právě od února do dubna, mnozí očekávají nástup jarní únavy a s tím spojené obtíže. Nesvádějme však stav únavy na přírodu. Stačí zahledět se do svého nitra – na naše stravovací zvyklosti, ochotu pohybu či nicnedělání z naší strany. Tím se ocitáme v bludném kruhu, ze kterého je často obtížné vystoupit.

 

V rámci jarní únavy můžeme s jistotou tvrdit, že faktorů, které působí na její vznik, je mnoho. Mezi nejvýraznější pak řadíme:
 

 

- nízká intenzita slunečního svitu a s tím spojený nedostatek vitamínu D
- snížení příjmu ovoce a zeleniny, doprovázený nedostatkem vitamínů
- příjem těžkých jídel v předchozím, zimním období
- nedostatečný pohyb
- hromadění škodlivých látek v těle
- oslabení imunitního systému
- trvale nízké teploty

 

JAK SE UZDRAVIT Z JARNÍ ÚNAVY

Jarní únava není problémem, který je neřešitelný. Naopak, avšak nezbytný je aktivní přístup a vhodná úprava stravy. A především prevence. Proto často užíváme mnoho přírodních i chemických látek, posilujeme imunitu a léčíme infekce, podporujeme činnost mozku a zaměřujeme se na dostatek minerálů, vitamínů a stopových prvků. Mnohé další faktory pak uvádíme v přehledu níže.

• ZDRAVÁ STRAVA A DIETA

- strava je jedním z nejdůležitějších faktorů v boji proti únavě
- ideální je přizpůsobit jídelníček potřebám organismu
- pozor na „ostré diety“ nasazované po vánočním přejídání
 - vhodně zařaďte ovoce a zeleninu, nezapomeňte na sílu jarních bylinek a čajů z nich
- doporučujeme nahradit hutná jídla odlehčenými, vyzkoušet očistu organismu v podobě půstu (ovocné či zeleninové šťávy, vývary a čistá voda)
- stejně jako pestrá strava, je vhodné zařadit do jídelníčku potraviny s vysokým obsahem železa, vápníku, draslíku, zinku a dalších minerálů
- velmi pozitivně může působit aloe, bez černý či jitrocel kopinatý a kopřiva
- jestliže ze svého jídelníčku nemůžete vynechat maso, nahraďte jej masem ryb, ať už sladkovodních či mořských
- celý jídelníček je vhodné doplnit složkami vlákniny, probiotik a prebiotik (zakysané mléčné výrobky)

 

 

• SPÁNEK

- spánek je nejefektivnějším nástrojem regenerace organismu
- spát byste měli každý den ideálně 6 – 8 hodin, a to v pravidelný čas
- v případě nedostatku spánku znatelně oslabujeme imunitu

 

• VITAMÍNY
V zimě přijímáme až o 20% méně vitamínů, než je limitní pro naše tělo, a proto bychom v zimním období měli vitamíny v dostatečném množství doplňovat.

 

a) Vitamín D
- tvořen v pokožce působením slunečního záření
- než se navrátí slunce, je nutné dostatečně doplňovat tento vitamín D prostřednictvím stravy, současně tělo čerpá vitamín C z nahromaděných zásob
- potraviny bohaté na vitamín D jsou zejména ryby, vejce, mléčné výrobky, cereálie apod.
- přispívá k správné funkci imunitního systému a normální činnosti svalů a stavu kostí

 

b) Vitamíny C a B
- stejně jako vitamín D, i ostatní vitamíny jako B či C jsou pro naše tělo velmi důležité
- mimo tradiční „vitamín C“ je i vitamín B velkým bojovníkem v případě nervového systému
- přispívají k normálnímu energetickému metabolismu a snížení únavy

 

c) Koenzym Q10
- látka přispívající k výkonnosti a odolnosti organismu
- ve věku 20 let jsme soběstační, avšak ve 40 letech již tělo dokáže produkovat necelých 70% potřeby našeho těla, v 80 letech klesáme pod hranici 50%

- při únavě působí taktéž velmi pozitivně antioxidační vitamíny, vitamín E, karoteny

 

• STRES
- faktor, jemuž bychom se měli vyhýbat, jelikož prohlubuje únavu a vyčerpání
- uvolnit stres napomáhají sportovní aktivity či cvičení, případně alternativní způsoby v podobě akupunktury, jógy, hypnózy nebo akupresury
- sepište si na papír svůj denní rozvrh a vyškrtněte ty aktivity, jež nejsou důležité (ty zvládnete jakmile únava odezní)
- jestliže stres nedokážeme zvládnout, je vhodné navštívit psychologa nebo psychiatra

 

• DOBRÁ NÁLADA
- podpořte duševní hygienu a očistu
- dobrá mysl podporuje fyzický stav
- zabraňte stereotypu a odreagujte se s knihou, filmem či společenskou hrou

 

• PITNÝ REŽIM
- dostatek tekutin je velice důležitý pro náš organismus
- vyvarujte se nadměrné konzumaci slazených nápojů, kávy, čaje či alkoholu
- do pitného režimu nezapočítáváme kávu, alkohol či mléko

 

• PRAVIDELNÝ POHYB
- stačí malé dávky, které napomohou návratu Vaší energie
- mimo tradiční pohybové aktivity je vhodné volit doplňující prostředky (sauna, detoxikační kúra, posilovna apod.)
- velmi pozitivně působí pravidelnost a stejně tak duševní činnost
- vhodné je upřednostňovat pohyb na čerstvém vzduchu
- pohyb vyplavuje serotonin, jenž zlepšuje náladu
- ideální aktivitou je jízda na kole, plavání, nordic-walking, tanec či pěší procházka

 

• AROMATICKÉ OLEJE
- působí pozitivně proti mentálnímu vyčerpání
- ideální je kombinace zejména rostlinných a ovocných vůní – citron a majoránka

 

• PROČIŠTĚNÍ ORGANISMU
- očista těla po dlouhé zimě
- detoxikaci organismu provádíme prostřednictvím pročišťovacích kúr = nejznámější a nejčastěji užívaný je zeleninový či ovocný půst
- ideální je spojit detoxikaci organismu s očistnými bylinkami (kopřivové listy, pampeliška či sedmikrásky)

 

a) Bez černý
- můžeme zužitkovat květy, plody, listy i dřeň
- napomáhá v boji proti zánětům i negativním virům a bakteriím
- zvyšuje odolnost vůči infekcím

 

b) Kopřiva dvoudomá
- obsahuje železo, vápník, hořčík, draslík a vitamíny A i C
- využívá se k očistě celého organismu
- zvyšuje tvorbu červených krvinek a hemoglobinu

 

c) Máta peprná
- výtažek z máty peprné povzbuzuje nervovou soustavu, napomáhá trávení, povzbuzuje chuť k jídlu

 

d) Šalvěj lékařská
- odvar působí dezinfekčně, protizánětlivě, současně povzbuzuje srdce i nervou soustavu

 

• POBYT VE ZDRAVÉM PROSTŘEDÍ
- omezení pobytu v oblastech s větším množstvím smogu či škodlivin
- doporučujeme vzdát se kouření, alkoholu či „hříšných“ závislostí

 

• OTUŽOVÁNÍ
- napomáhá při bolestech zad, chřipce a stejně tak povzbudí naši psychiku
- pravidelné sprchování chladnou či studenou vodou
- ideální je sprcha v rozmezí 1 – 2 minut
- doporučujeme každý den rozcvičku na čerstvém vzduchu, využít ranní koupel či 1x týdně saunování

 

Závěrem, pokud nepomůže ani jedna rada, pak tu pro Vás máme pár tipů, jak s jarní únavou bojovat pomocí jídla.

 

1. Na nervy jen sladké
- sladké pokrmy nás potěší, povzbudí a uklidní
- cukr zvyšuje hladinu serotoninu
- nesmíme však spoléhat na cukr, ten po konci působnosti způsobuje hlad, podrážděnost a pokles nálady

 

2. „Uklidňující sacharidy“
- jedním z nejlepších prostředků v boji s depresí jsou sacharidy
- stejně jako sacharidy, i kyselina listová působí jako antidepresivum

 

3. Životadárný čaj
- čaj, oproti kávě, jež způsobuje často podráždění nervového systému a bolesti hlavy, je taktéž známým povzbuzovačem (doporučujeme čaj zelený, Foibos či pravý černý čaj)

 

4. Štěstí co Vám neuplave
- mnohé studie prokázaly působení vitamínu D ve spojitosti s hormonem štěstí „serotoninem“
- ideální je volit rybu a to lososa, tuňáka či makrelu

 

5. Čokoládové opojení
- čokoláda, zejména tmavá, má vliv na hladinu endorfinů a stejně tak fenyletylamin, jež působí antidepresivně (obdobně působí lecitin, jež je přidáván jako emulgátor do čokolády)

 

 

 

DĚKUJEME VÁM za Vaši přízeň. Pevně věříme, že napříč únavě, která Vás třeba někdy navštívila či navštíví, se rozloučíme citátem.

 

„Díky nemoci známe hodnotu zdraví, díky zlu hodnotu dobra, díky hladu sytost, díky únavě odpočinek.“
 

- Hérakleitos

 

 

Děláme to pro Vás.
Mnoho sil v boji s únavou Vám přejeme.
Váš AlfaFit ♥