CZ	+420 220 570 220

SK	+421 02 / 20 254 175

Number of items: 0 0,- Kč

Zbavte se křečových žil provždy! Od prevence po léčbu

Křečové žíly nemusí být jen kosmetický problém. ✔️ Seznamte se s příčinami, prevencí a léčbou křečových žil. 10+ tipů od odborníků najdete v našem článku.

Vše, co potřebujete vědět o křečových žílách „varixech“

Křečové žíly (čili varixy, žilní městky) vznikají vlivem nedostatečné funkce žilních chlopní nejčastěji na dolních končetinách, kdy v důsledku snížené pevnosti žilní stěny tlak krve postižená místa rozšiřuje. Žilní chlopně pak nepracují správně a objevuje se jejich „nedomykavost“, chlopně už nedokážou zabránit zpětnému toku krve. Krev se v těchto místech může hromadit, žíly se natahují a rozšiřují, a to pak pozorujeme jako tmavě modré či červenomodré vystouplé žíly typického zvětšeného tvaru.

Některé studie hovoří o tom, že až 50 % lidí se potýká s křečovými žilami, přičemž během těhotenství hrozí zvýšené riziko jejich vzniku – těhotné ženy jsou tedy náchylnější z hlediska výskytu křečových žil. Mezi další rizikové faktory patří také obezita. Typickými symptomy křečových žil jsou metličkové žíly, pocity těžkých nohou a otoky kotníků.

Ve většině případů bývají křečové žíly pouze nepříjemným problémem z hlediska estetiky, ovšem pokud se k nim přidají i často otékající nohy, bolest a tlak v dolních končetinách nebo v krajním případě dojde k jejich protržení či vzniku bércových vředů, je nutné tento problém řešit.

Příčiny vzniku křečových žil

Křečové žíly nejčastěji vznikají v místech, která jsou na periferii kardiovaskulárního systému – tedy například v povrchových žilách dolních končetin. V povrchových žilách máme totiž jednosměrné chlopně, ty zajišťují proudění krve do srdce. Pokud ale ztratí žilní stěna pevnost, může se žíla vakovitě rozšířit, což vede k deformaci chlopně, která pak přestane pracovat správně. Tok krev tak může vlivem gravitace změnit směr na opačný, krev se v tomto místě může začít hromadit (městnat). Žíla se pak dál roztahuje, což vede k otokům dolních končetin a pocitu tlaku a bolesti.

Výskyt křečových žil je podmíněn dědičnou žilní nedostatečností, pokud se ve vaší rodině vyskytly křečové žíly u nejbližších příbuzných (rodiče, prarodiče, sourozenci) je pravděpodobnost, že postihnou i vás, poměrně vysoká. Hormony a hormonální léčiva (včetně antikoncepce) navyšují riziko výskytu křečových žil, proto zde hraje roli i pohlaví, a křečové žíly trápí častěji ženy než muže.

Vysoký krevní tlak spolu s obezitou a dlouhým stáním přispívají k jejich rozvoji. V případě, že máte zaměstnání, kde většinu pracovní doby prostojíte, je u vás riziko žilního návratu (reflux toku krve) a křečových žil vyšší. S rostoucím věkem slábne tloušťka žilní stěny a chlopně postupně oslabují, proto je u osob nad 50 let zvýšená pravděpodobnost křečových žil.

Rizikové jsou pro vznik křečových žil také nemoci, kde dochází k zvýšení nitrobřišního tlaku, například těhotenství, časté zácpy a i některá nádorová onemocnění.

Zde jsou hlavní příčiny, které mohou vést k rozvoji této často nepříjemné a bolestivé stavu:

Genetická predispozice - rodinná historie křečových žil zvyšuje riziko jejich vzniku.
Stárnutí - se stářím ztrácí žilní stěny svou pružnost, což může vést k oslabení žilních chlopní.
Pohlaví - ženy mají kvůli hormonálním vlivům, jako jsou estrogen a progesteron, vyšší riziko vzniku křečových žil.
Těhotenství - během těhotenství dochází k hormonálním změnám a zvýšenému tlaku v břišní dutině, což může žíly rozšířit.
Dlouhodobé stání nebo sezení - dlouhodobé statické polohy zvyšují tlak na žíly v dolních končetinách.
Nadváha a obezita - zvýšená tělesná hmotnost klade větší tlak na žíly.
Nedostatek fyzické aktivity - neaktivita může způsobit slabost svalů, které podporují cirkulaci krve v žilách.
Kouření - nikotin poškozuje žilní stěny a snižuje efektivitu cirkulace.
Hormonální terapie - léky obsahující estrogen mohou oslabit žilní stěny.
Menopauza - hormonální změny během menopauzy mohou ovlivnit zdraví žil.
Zácpa - dlouhodobá zácpa zvyšuje tlak v břišní dutině, což může nepříznivě ovlivnit žíly.
Vysoce krevní tlak - hypertenze může zvyšovat tlak na žilní stěny.
Expozice vysokým teplotám - pravidelné vystavení se vysokým teplotám (např. sauny, horké koupele) může vést k rozšíření žil.

Příznaky křečových žil

Křečové žíly mohou být asymptomatické nebo se projevit pouze jako estetický problém – prosvítající metličkové žíly na viditelné na kůži bérce, či větší vřetenovité křečové žíly projevující se jako bulky pod kůží.

Časté příznaky, které mohou doprovázet výskyt křečových žil jsou:

otoky dolních končetin (zejména kotníků)
pocity těžkých nohou (v noci nebo po sportování či jiné namáhavé činnosti)
bolest a tlak v nohou
větší krvácivost při poranění nohy
křeče v nohou (poté, co se prudce postavíte)
zabarvení kůže v okolí varixů (hnědavá či modrá)
žilní ekzém (svědivost, zčervenání na pokožce v postiženém místě)
syndrom neklidných nohou
lipodermatoskleróza (ztvrdnutí buněk podkožního tuku)
teleangiektázie (takzvané pavoučkovité névy)
bílá atrofie, jedná se o světlá ložiska na kůži, kde prosvítají cévy, ty se mohou rozpadnout a v postiženém místě může vzniknout bércový vřed

Komplikace křečových žil

Křečové žíly patří mezi onemocnění kardiovaskulární soustavy, kdy dochází ke změnám toku krve, proto jsou spojeny s možnými komplikacemi v podobě závažnějších onemocnění. Jedná se například o tromboflebitidu, neboli zánět žil, který vzniká vlivem krevní sraženiny, vznik chronické žilní nedostatečnosti, kdy v důsledku nedostatečného toku krve nejsou okolní tkáně a kůže dostatečně zásobovány kyslíkem. U pacientů s chronickou žilní nedostatečností se mohou objevovat také varikózní ekzémy (kožní zánět kvůli omezení průtoku krve), lipodermatoskleróza (tvrdá a napnutá pergamenovitá kůže) a žilní bércové vředy. Prvními příznaky bércových vředů bývá změna zabarvení kůže (typicky v okolí kotníků).

Lékaře bychom měli vyhledat při jakémkoliv podezření na komplikaci přidruženou s křečovými žilami.

Mezi nejčastější komplikace křečových žil řadíme:

Kožní změny: Ztluštění a ztmavnutí kůže, zejména kolem kotníků, způsobené špatným krevním oběhem.
Ekzémy: Vznik kožních vyrážek a svědivých ekzémů na postižených místech.
Krvácení: Prasknutí povrchově umístěných žil může vést k náhlému a silnému krvácení.
Tromboflebitida: Zánět žil doprovázený tvorbou krevních sraženin, což může způsobit bolest a zčervenání postižené oblasti.
Hluboká žilní trombóza (HVT): Vážná komplikace, kdy se krevní sraženina tvoří v hlubších žilách, což může ohrozit život.
Chronická žilní insuficience: Dlouhodobé narušení funkce žil, které může vést k trvalým otokům, bolestem a únavě nohou.
Vředy na nohou: Dlouhodobě nehojící se rány, obvykle na kotnících, způsobené chronickým špatným oběhem.
Lipodermatoskleróza: Ztuhnutí a ztráta elasticity kůže na nohou v důsledku dlouhodobého špatného krevního oběhu.

Tyto komplikace ukazují, že křečové žíly nejsou jen kosmetický problém, ale mohou mít vážné dopady na zdraví a kvalitu života postižených.

Křečové žíly v těhotenství

U nastávajících matek existuje zvýšené riziko vzniku křečových žil, jelikož v těhotenství pojímá oběhový systém větší množství krve, dochází ke zvýšení tlaku a žilním stěnám pak více hrozí oslabení či poškození. A rostoucí plod v děloze postupně utlačuje některé žíly v oblasti pánve těhotné ženy, přičemž pak na dolních končetinách i jinde na těle dochází ke změnám tlaku krve a tím i křečovým žilám. Obvykle se po porodu tento stav přirozeně upraví a těhotenské křečové žíly samy vymizí. V případě, že se tak nestane, je vhodné tuto situaci konzultovat s lékařem.

Vyšetření křečových žil

Vyšetření křečových žil u lékaře obvykle začíná důkladnou anamnézou, kde lékař zjišťuje rodinnou historii, životní styl pacienta a případné symptomy, jako jsou bolesti nohou, otoky či pocit těžkých nohou. Následuje již fyzické vyšetření, kde lékař hodnotí viditelné žilní změny, přítomnost otoků a barvu kůže.

Klíčovou součástí diagnostiky jsou pak zobrazovací metody, zejména duplexní ultrasonografie. Tato technika kombinuje tradiční ultrazvukové zobrazení, které poskytuje obraz struktury žil, s Dopplerovým ultrazvukem, který měří rychlost a směr toku krve. Tím umožňuje hodnotit funkčnost žilních chlopní a identifikovat místa, kde dochází k refluxu krve zpět do žil kvůli nefunkčním chlopním.

V některých případech může lékař doporučit další testy, jako je ambulatorní flebografie, což je metoda, kdy se do žíly vpustí kontrastní látka a pomocí rentgenového snímání se sleduje distribuce látky v žilním systému. Tato metoda může pomoci odhalit hlubší žilní nedostatečnosti, které nejsou na povrchu viditelné.

Celkově je vyšetření křečových žil zaměřeno na komplexní posouzení anatomie a funkce žilního systému, aby bylo možné navrhnout nejefektivnější léčebný plán.

Léčba křečových žil

Léčba není nutná v případě, že pacient nemá žádné přidružené potíže a neobtěžuje jej neestetický vzhled křečových žil. U křečových žil, kde se již objevují komplikace (otoky, hrozící riziko bércových vředů), se léčba doporučuje. Samozřejmostí je i léčba z estetických důvodů, kdy si pacient přeje odstranění nehezkých varixů.

Křečové žíly lze léčit:

chirurgicky – velké křečové žíly se řeší otevřenou operací, mnohdy s poměrně krátkou dobou rekonvalescence, menší křečové žíly nebo metličkové varixy odstraňují pomocí laseru
podvázání žíly (podvázání veny saphena magna) – používá se k odstranění větších křečových žil, provádí se dva řezy, jeden v oblasti třísel, druhý v oblasti kolene nebo kotníku, žíla se pak podváže a je odstraněna
sklerotizace varixů – v případě menší žíly je možné použít injekci chemické látky, která žílu uzavře a varix do několika týdnů vymizí
radiofrekvenční ablace – u větších křečových žil se provede řez se zavedením katetru (trubičky), kterým je zaveden zdroj radiofrekvenčního záření, ten žílu zahřeje a dojde k jejímu uzavření
EVLA (endovenózní laserová ablace) – je podobná radiofrekvenční ablaci, ale používá se implus laserové záření
katetrendoskopická flebotomie – do zasažené žíly je zaveden endoskop a lékař poté odstraní všechny varikózní žíly přes malý řez.

Prevence křečových žil

Nošení kompresních punčoch, které mechanicky tlačí na končetiny pacienta a tím zlepšují prokrvení, zmírňují belestivost a pocity těžkých nohou a mají pozitivní vliv na krevní oběh. Tím, že jsou punčochy nejtěsnější v oblasti kotníku, napomáhají tlačit krev vzhůru proti působení gravitace. To zároveň působí i proti zhoršení křečových žil a jako prevence jejich návratu.

Od křečových žil nám mohou pomoci také změny životního stylu, kdy je nutno zařadit dostatek nezatěžující pohybové aktivity – ideální je třeba půlhodina svižné chůze denně, udržování optimální tělesné hmotnosti a časté přestávky v případě, že v zaměstnání musíme dlouho stát nebo naopak dlouho sedět. Pomáhá také podkládání kotníků při spánku a odpočinku tak, aby byly výše než hlava.

V lékárně je dostupná celá řada gelů, krémů a mastí na přírodní i chemické bázi. Ty pomohou od symptomů jakými jsou pocity těžkých nohou a otoky, nepůsobí však přímo proti křečovým žilám. jako jsou těžké nohy. Vážnější potíže je ale vždy vhodné konzultovat přímo s lékařem.

Prevence křečových žil je klíčová pro udržení zdraví a pohody vašich nohou a celého oběhového systému. Křečové žíly jsou obvykle spojeny s genetickou predispozicí, dlouhodobým stáním nebo sezením a hormonálními změnami. Tento stav může vést k bolestem, otokům a v závažných případech i k trombóze.

Následující body shrnují nejúčinnější způsoby, jak předcházet vzniku křečových žil:

Pravidelný pohyb: Cvičení, jako je chůze, běh, plavání nebo jízda na kole, pomáhá zlepšovat cirkulaci krve v nohách. Svaly při aktivitě fungují jako pumpa, která pomáhá tlačit krev zpět k srdci.
Správné držení těla a střídání poloh: Vyvarujte se dlouhodobému stání nebo sezení. Pokud vaše práce vyžaduje dlouhé hodiny v jedné poloze, pravidelně si dělejte přestávky a měňte polohu. V případě sezení si občas nohy zvedněte.
Komprese: Nošení kompresních punčoch může být velmi účinné, zvláště pokud jste již náchylní k vývoji křečových žil. Kompresní punčochy pomáhají udržovat krev v pohybu a snižují otoky.
Zdravá váha: Udržení zdravé tělesné hmotnosti snižuje tlak na žíly. Nadměrná tělesná hmotnost zvyšuje zátěž na žilní systém a může způsobit, že žilní ventily se rychleji opotřebovávají.
Vyvážená strava: Strava bohatá na vlákninu a chudá na sol pomáhá předcházet zácpě, což je důležité, protože zácpa může zvyšovat tlak v břišní dutině a zatěžovat žíly v nohách.

Toto jsou základní kroky, které můžete podniknout pro prevenci křečových žil a pro udržení zdraví vašich nohou. Regularní kontrola u lékaře vám také může pomoci identifikovat a řešit počínající problémy dříve, než se stanou vážnými.