Nemůžete zhubnout? Možná máte poruchu metabolismu
Držíte dietu, ale nehubnete? ✔️ Pak je něco špatně. Na vině může být takzvaná leptinová a inzulinová rezistence. V takovém případě organismus odolává veškerým snahám o redukci hmotnosti, ať děláte co děláte.
Na vině může být třeba takzvaná inzulinová krev, kdy jsou receptory vůči inzulinu hluché a v krvi tak zůstává nadbytečný inzulin i cukr třeba i hodinu nebo dvě. A důsledek na metabolismus?
Když v krvi koluje velké množství cukru, tělo nemá potřebu využívat tuk jako alternativní zdroj energie. Proto tuk přijatý v potravě nespotřebuje a rovnou jej ukládá do zásob.
U člověka s touto metabolickou poruchou se spalování tuku po snědení uhlovodanu s vysokým glykemickým indexem na nějakou dobu zastaví. To je také důvod, proč byste měli jíst tučné sladkosti jen velmi zřídka.
Pokud máte sklony k ukládání tuku, pak kvůli inzulinové rezistenci postupně stále více tloustnete. Tím se dostáváte do bludného kruhu: čím více tělesného tuku máte, tím větší je i vaše inzulínová
rezistence, a čím větší je inzulinová rezistence, tím jste obéznější.
U žen je ještě důležitý estrogen, který také ovlivňuje rezistenci na inzulín. Pokud mají estrogenu hodně, budou vůči inzulinu rezistentnější a budou tak snáze nabírat tuk.
Řešením je strava s nízkým glykemickým indexem a pohyb
Inzulinovou rezistenci můžeme zdědit, ale velmi často si ji "pěstujeme" nezdravou stravou nebo opakovanými dietami. Léčba této poruchy je běh na dlouhou trať. Předcházet se jí dá správným složením jídelníčku a pravidelným pohybem.
Připravujte si jídla s nízkým nebo středním glykemickým indexem. Jsou to například zelenina, většina druhů ovoce, celozrnné pečivo, hořká čokoláda s vysokým podílem kakaa nebo nízkotučné jogurty.
Důležité také je stravování v pravidelných intervalech a příjem vlákniny, která zpomaluje vstřebávání sacharidů do krve. Tím se zmírňuje inzulinová reakce.
Pohyb podporuje zdraví po všech stránkách, takže není překvapivé, že pomáhá nejen předcházet inzulinové rezistenci, ale také je účinný při její léčbě. Zvyšuje totiž citlivost buněčných receptorů na hormon inzulin.
Leptinová rezistence způsobuje, že jsme neustále hladoví
Leptin je hormon, který produkují tukové buňky. Řídí ukládání tuku v těle a reguluje pocit sytosti. Oznamuje mozku, že tukové buňky mají dostatek energie. Při leptinové rezistenci jsou však mozkové buňky vůči tomuto hormonu méně citlivé, a proto se nedostavuje pocit sytosti tak rychle, jak by měl. Výsledkem je přejídání.
Pozor, tuto poruchu si můžeme i vypěstovat sami špatnými stravovacími návyky. Pokud se často přejídáme, tukové buňky nabudou přesvědčení, že leptinu vytvářejí málo a zvýší jeho produkci. To ale může způsobit necitlivost receptorů v mozkových buňkách, takže leptinu máme v krvi přespříliš a pocit sytosti se nedostavuje. Tím se dostáváme do bludného kruhu.
Řešení: pravidelná strava, menší porce a cvičení
I tady platí, že je lepší problému předcházet než jej řešit. Nejdůležitější jsou tělesný pohyb a správné stravovací návyky. Měli bychom jíst málo, ale často a pomalu. Než se leptin dopraví k receptorům a mozek vyšle signál sytosti, trvá to nějaký čas.
Newer articles in this category