Co pomáhá na stres? Naučte se pracovat se stresem
Jaké druhy stresu máme? Jaké jsou zdravotní následky stresu? Jak se zbavit stresu? ✔️ Najděte to, co pomáhá vám proti stresu.
Co je to stres a co na něj může pomoci
Stres vždycky byl a bude součástí našeho života. O tom není pochyb. Mnozí z nás jej proto vnímají negativně – nicméně vězte, že hlavním cílem je ochrana nás, ať už psychického či fyzického zdraví. Je však pravdou, že v určité fázi, když už je stres všudypřítomný – může stres začít našemu zdraví škodit.
Přehlížet stres se nevyplácí a bojovat s ním přináší úlevu jen krátkodobě. Moudré je mu naslouchat a pochopit jeho příčiny. Díky tomu se nám může podařit zbavit se stresu dlouhodobě – umět s ním pracovat a naslouchat oragnismu.
Asi nelze nijak výrazně pochybovat o tom, že život je v těchto časech plný stresu. Stres z práce, snaha se dobře postarat o rodinu, vybudovat si kariéru, pokusit se plnit některé zvláštní představy a požadavky, kterými na nás působí reklama a sociální sítě. Stres se pomalu stává civilizační nemocí a jakkoliv je pro tělo nástroj, které mu pomáhá překonat krátkodobé nebezpečí, v dlouhodobé rovině rozhodně škodí.
V konečném důsledku tak chronický stres může způsobit např.:
-
obezitu
-
cukrovku
-
zažívací problémy
-
deprese
-
srdeční problémy
- rakovinu
Jaké jsou projevy chronického stresu?
Chronický stres je tak v každém případě něco, čemu byste se měli v každém případě vyhnout. Pokud už se tak stane a vy u sebe ve zvýšené míře začnete pozorovat následující příznaky, je nejvyšší čas se stresu, který vám dokonce po čase může připadat normální, protože v něm žijete permanentně, zbavit.
Dejte si pozor na na následující příznaky:
-
bušení srdce
-
únava
-
bolesti na hrudi
-
poruchy spánku
-
zažívací potíže
-
bolesti hlavy
-
poruchy v sexuální oblasti
- menstruační potíže
Druhy stresu
1. Distres – stres, který škodí
Tento typ stresu se vyznačuje nízkou intenzitou – tělu však dokáže způsobit nemalé problémy. Časem se kumuluje a může přejít do chronického stresu. Ten již způsobuje nepříjemné mentální či fyzické projevy. Nejčastější příčinou distresu bývá tlak okolí, škola či nejistota ve vztahu, eventuálně nepohoda v rodině.
2. Eustres – pozitivní stres
Užitečný stres, který nás chrání, se nazývá eustres. Tento druh stresu neškodí, právě naopak – optimální hladina stresu působí jako tvůrčí a motivační síla v době, kdy jej potřebujeme. Daný stresor je pro nás výzvou – příležitostí něco překonat.
Je pravdou, že je těžké hranici mezi distresem a eustresem – rozpoznat. I v tomto případě platí – naslouchejte svému tělu. Jakmile stres způsobuje problémy s trávením, zhoršuje se vám spánek – je stres nezdravý.
3. Chronický stres
Každodenní stres by měl po pominutí stresové situace přirozeně odeznít. V případě chronického stresu se tak nestane – přetrvává delší dobu
je ale takový, který přetrvává delší dobu, a může způsobovat i zdravotní komplikace.
Jak zvládat stres?
-
vyvážená a zdravá strava
-
dostatek spánku v klidu
-
ranní cvičení – pohyb
-
relaxační techniky v podobě hlubokého dýchání, masáží či meditace
-
čas na své koníčky a záliby
-
dobrovolnictví
-
umět si určit priority
- nebát se požádat o pomoc
Pohybem proti stresu
Chronický stres není nevyléčitelná nemoc. S trochou snahy se dá eliminovat. Svému tělu tím rozhodně pomůžete. Na jaké oblasti se zaměřit, co vám může pomoci stres odbourat?
Pro ty, kdo si libují v sedavém způsobu života máme bohužel špatnou zprávu. Nejlepším způsobem, jak redukovat stres je, na jednu stranu docela nepřekvapivě, pohyb. Je to ta nejsnáze dostupná medicína, která nám může pomoci každý den. Snižuje stres, chrání mozek před demencí, léčí depresi a navíc zvyšuje kreativitu. A to ani nemluvíme o tom, že pomáhá odbourávat tělesný tuk a zvyšovat vaši fyzickou kondici. Spousta výhod, na to že jde o záležitost veskrze přirozenou. Základem je tedy pravidelné cvičení.
Podle vědeckých výzkumů je běhání stejně účinné jako antidepresiva, které vám předepíše lékař. Pravidelný pohyb pomáhá snižovat hladinu kortizolu, stresového hormonu. Ten způsobuje mimo jiné to, že se vám ve zvýšené míře začne ukládat tuk kolem pasu a zároveň zvyšuje chuť k jídlu. A jste v začarovaném kruhu. Jak na snížení stresu a tedy i produkce kortizolu, pomocí sportu? Zařaďte do svého týdenního programu alespoň třikrát tzv. kardio, tedy kondiční cvičení, v délce alespoň 30 až 40 minut. Běh, plavání či svižná jízda na rotopedu je v tomto ohledu mnohem účinnější, než silový trénink v posilovně. Je prostě potřeba si zvednout tep. To je klíč k úspěchu. Výsledky jsou nejen krátkodobé – vyplavení stresového hormonu – ale hlavně dlouhodobé. Při několikaměsíční pravidelnosti si totiž tělo postupně zvykne na to, že zrychlený tep není nutně nebezpečí a vám se tak postupně zvýší odolnost vůči stresu. Pravidelné procházky a běh navíc snižují riziko demence až o 40 %, zlepšují se kognitivní schopnosti a funkce mozku. Výzkumy prokázaly, že ti účastníci testování, kteří se před testem věnovali sportu nebo pohybu, měli výsledky lepší.
Jak se rychle zbavit stresu?
Někdy je to na nás přece jenom hodně a celkově hektický pracovní život se negativně projeví a my se dostaneme do nepříjemné stresové situace. Jak z toho ven? Níže přinášíme několik ověřených tipů na to, jak se stresu zbavit – ideálně do minuty. Následující rady jsou praktické, vyzkoušené a v životě se nejednou dostanete do situace, kdy vám přijdou k duhu.
Dýchejte!
Ono velice používané konstatování, že musíte „něco vydýchat“ není vlastně vůbec daleko od pravdy. Vlastně je docela ze života. Nacházíte-li se totiž v situaci, kdy už je toho na vás moc, je potřeba dát tělu na srozuměnou, že by se mělo zklidnit. Zkuste následující: Pohodlně se usaďte, můžete zavřít oči, ale není to nutné. Pomalu se nadechněte a počítejte u toho do pěti. Udělejte krátkou přestávku a pomalu vydechněte. Tentokrát počítejte do šesti. Tuto sérii několikrát zopakujte. Díky tomu, že hluboké, pomalé dýchání aktivuje parasympatické nervstvo, které má vliv na zpomalení srdečního tepu.
Smějte se!
Máte všeho až nad hlavu, šéf je prudič a vy se máte usmívat nebo se dokonce chechtat, až se za břicho popadáte? No vážně! Výzkumy totiž prokázaly, že když se budeme usmívat, zlepší se naše náladabez ohledu na to, zda jsmebyli předtím šťastní nebo veselí. A navíc, když se budete usmívat, budou se i ostatní smát na vás.
Buďte vděční!
Mějte radost z maličkostí. I když se cítíte opravdu mizerně, zkuste si sednout a zapsat alespoň jednu věc, za kterou jste vděční. Cokoliv vás napadne. Může jich být samozřejmě mnohem více. Můžete si dokonce založit tzv. deník vděčnosti, kam si tyhle drobnosti budete pravidelně zapisovat. Pomůže to nasměrovat vaši pozornost k pozitivnějším věcem v životě.
Zpomalte!
Zkuste alespoň chvíli chodit pomalu, myslet pomalu nebo se úplně zastavit a vychutnat přítomný okamžik. Hned vám bude lépe.
Mějte rádi lidi ve svém okolí!
Obyčejné „Mám tě rád“ dokáže nabít lépe, než nejlepší rychlonabíječka. Pozitivní vztahy s okolím i péče o druhé je prostředkem k lepšímu duševnímu zdraví. Vědeckých důkazů existuje celá řada.
Utečte!
Zkuste čas od času vypnout, ideálně v přírodě. Odpoledne strávené odpočinkem v parku nebo víkend na horách může na vaši psychiku působit dokonale blahodárně. Není-li čas, pomůže i jen na chvíli zaklapnout počítač, ignorovat telefon a utéct do svého vlastního světa. Když k tomu přidáte ještě představu něčeho hezkého, bude to perfektní. Mozek se totiž nechá velmi snadno přesvědčit.
Vyhněte se stresovým situacím!
Pokud víte, že vám některé situace nedělají zrovna dobře, vyhněte se jim. Vypozorujte, jaké stresové situace obtížně zvládejte a zkuste je ze svého života vyloučit..
Plánujte!
Mějte alespoň na pár hodin dopředu naplánováno, co vás čeká. Budete tak připraveni a svůj čas si lépe rozvrhnete.
Co pomáhá na stres